Karel, 39 let

Můj život s duševní nemocí začal plíživě. Na první pohled by na mě asi nikdo nepoznal, že mě ovlivňuje duševní nemoc. Ale já velmi dobře vím, jak dokáže s člověkem zamávat a totálně ho srazit na kolena.

Jako hlavního kandidáta, jež inicioval krizi a vyžadoval lékařskou pomoc, řadím stres. Byl jsem doposud podruhé hospitalizován a opět se učil žít v realitě všedních dnů. Šedé dny jsou ty tam.

Svoji pozornost bylo lepší zaměřit především na přítomnost, než nahlížet příliš do budoucnosti. Pomáhalo mi také se zcela oprostit od starých myšlenek a zbytečného rýpání ve svých bolestech.

Sílu poprat se s nemocí jsem čerpal z příběhů zotavených lidí. Proto i já se Vám budu snažit přiblížit alespoň něco málo z mých prožitků. Život přece není jenom o nemoci! Je mnohem pestřejší i když se nemoc nedá zcela vymazat.