Zvládnou mnohem víc, než si dovedli představit. Pomáhá jim sport a pohyb
„Bylo to skvělý,“ shodují se Tomáš i Pavel. Stejně to vidí i ostatní, kteří se zúčastnili 18. ročníku fotbalového turnaje pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním EASI CUP 2022 v Pelhřimově. Na utkání v malé kopané ve čtyřech hráčích plus brankář tým českobudějovického FOKUSu vyrazil poprvé. Nutno podotknout, že byl úspěšný.
„Skončili jsme devátí. Ze třinácti,“ říká s hrdostí Pavel. „Hráli jsme pro zábavu. To bylo naše hlavní heslo,“ doplňuje. Ve dvou hracích dnech se utkalo třináct týmů. Tři kluby z Anglie, Holanďani, Němci, Slováci. A Češi. Tým FCF Budějce startoval v pěti hráčích, bez náhradníků. Pracovníci Kristýna s Tomášem a Míra, Pavel a Mára, hráči z řad klientů. Až v průběhu turnaje se podařilo zajistit dva cenné náhradníky.
Zažil jsem, že sport dokáže posunout nenásilně a velmi funkčně
„Myslím, že to ty klienty, kteří hráli, změnilo. Zjistili, že zvládnou podstatně víc, než si do té doby dovedli představit. Zažil jsem si, že sport dokáže posunout nenásilně, ale velmi funkčně a možná i rychle,“ je přesvědčen Tomáš, hráč s číslem 9 a zároveň ředitel FOKUSu. A přidává jeden ze silných momentů: „Jeden z hráčů si do prvního hracího dne rozmýšlel účast. Nakonec ráno překonal všechny úzkosti, sedl na vlak a přijel. A poslední den ráno byl v takové euforii, že z toho bude žít ještě dlouho.“
Začátek na turnaji byl ostrý. V pěti lidech, bez možnosti střídání. První zápas s Liverpoolem skončil porážkou 14:0. „Ale neodradilo nás to. Naopak. Pak jsme tři zápasy neprohráli,“ říká Pavel. „Několik utkání nám vypomohli z týmu táborského Fokusu, půjčili hráče na střídání. Později první den se k nám přidala Lída, manželka Tomáše. A ve čtvrtek přijel druhý Tomáš, bratr Kristýny. To už byli dva na střídání, to už bylo skvělé,“ vypráví s nadšením Pavel.
Na hřišti se smažou rozdíly mezi tím, kdo je pracovník a kdo je klient
Na EASI CUP vyrazili i fanoušci FCF Budějce. „Vnímala jsem, že na hřišti je jiná rovina vztahu mezi klientem a pracovníkem. Úplně se smažou rozdíly, když se pracovníci a klienti postaví na hřišti vedle sebe s tím, že ‚Teď a tady jsme jeden tým‘. To lidem hodně pomáhá,“ je přesvědčena Zdeňka Kuviková, která si hry v Pelhřimově nenechala ujít.
„Fandit přijeli i lidi z řad klientů. Naši řvali nejvíc z celé tribuny, to bylo výborné,“ chválí Tomáš. Tereza, Karel a další, kteří turnaj sledovali, se vrátili nadšení, plní energie. Ostatním klientům o tom vyprávěli celý týden. I pro ně to byl důležitý krok na cestě k zotavení.
Do Holandska už v dresech, kopačkách a s desetičlenným týmem
„Měli jsme suverénně nejlepší dresy,“ žertuje Pavel. „Ta naše bavlněná trička, to vynikalo. A obuv. Já jediný jsem měl boty trošku na fotbal. Jinak měli všichni tenisky. Pršet začalo až při závěrečném ceremoniálu. To bylo naše štěstí. Hrálo se na přírodní trávě, byli bychom jako na bruslích,“ dodává.
„Příští rok 26. června startuje turnaj v Holandsku. Rád bych to směřoval k účasti. Tentokrát už v dresech, kopačkách, s brankářskými rukavicemi a s desetičlenným týmem,“ plánuje Tomáš Trajer, ředitel FOKUSu České Budějovice.
