Vyhoďme ho z kola ven

„Tenhle svět… patří silným příteli! Rituál naší existence je založen na tom, že silní, aby se stali ještě silnějšími, požírají slabé. S tímhle se musíme smířit. Je to jen správné, že to takhle chodí. Musíme se to naučit přijímat jako zákon přírodního světa. Králíci svoji roli v tomto rituálu přijímají a uznávají ve vlkovi silnějšího. Králík se na svou obranu stává lstivým, vyjukaným a vyhýbavým, vyhrabává si nory a skrývá se, když je vlk nablízku. A přežívá, přetrvává. Zná svoje místo. Zcela určitě ho nenapadne vyzvat vlka na souboj. Copak by to bylo moudré? No řekněte sám?“
Před očima máte úryvek z fenomenální knihy autora Kena Keseye Vyhoďme ho z kola ven, jejíž příběh vám bude spíše znám z oscarového snímku Přelet nad Kukaččím hnízdem. Knihou nás provází muž, kterému se říká náčelník. Náčelník popisuje běžný denní režim v psychiatrické léčebně. To, jak tam věci chodí nikdo nezpochybňuje, ani personál, ani pacienti. Děj se dá ale do pohybu s příchodem nového pacienta McMurphyho, který rozhodně není ochotný se rigidnímu chodu oddělení, které má neochvějně pod palcem slečna Ratchetová – Velká sestra, nikterak přizpůsobit. McMurhpy přináší na oddělení více obyčejné lidskosti a podlomuje tak Velké sestře dříve nezpochybnitelnou pozici založenou na autoritářském vedení oddělení. Kniha není příliš dlouhá. O to překvapivější je, kolik různých emocí ve vás při jejím (nejspíš pouze jednovečerním) čtení vyvolá. A ještě nakonec jedno malé varování: jsou to emoce, které se vás ještě chvíli budou držet… 

Doporučení pro Vás napsala Aneta V. z FOKUSu 

Více informací o knize Vyhoďme ho z kola ven najdete na tomto odkazu na web Databazeknih.cz