FOKUS České Budějovice

Protože duševní onemocnění prožije v ČR každý rok přibližně každý pátý člověk (výzkum Národního ústavu duševního zdraví)
Podporujeme osoby jak s vážným duševním onemocněním, tak i osoby duševním onemocněním ohrožené, při zvládání jejich života. Vytváříme příležitosti pro uplatnění našich klientů ve společnosti. Diskutujeme s veřejností a dlouhodobě prosazujeme moderní způsoby péče o duševní zdraví.
Pavel, 34 let
Jmenuji se Pavel, je mi 34 let a léčím se s paranoidní schizofrenií. S touto diagnózou jsem se poprvé setkal v mládí v době, kdy jsem měl problémy s alkoholem. Rozešel jsem se ve zlém s rodinou, žil jsem na ulici a v azylovém domě.  
Aktuálně mě naplňuje hlavně moje práce, snažím se žít normální život. Pracuji v chráněné dílně a k tomu několikrát týdně chodím na brigádu. Již téměř dva roky se mi daří fungovat v běžném životě. V tom mi nejvíce pomáhají pracovníci FOKUSu, kam stále ve svém volnu docházím.  
Hlasy a vidiny mne provází stále, ale věřím, že se jednou uzdravím.  
O své nemoci jsem poprvé veřejně promluvit při rozhovoru pro časopis BARBAR. Tím, že nebudu mlčet, snad veřejnost pochopí, že lidé s duševním onemocněním zvládají i přes všechny problémy žít jako ostatní.  

Profesionální tým 25 sociálních a zdravotních pracovníků a řada dobrovolníků. Více než 450 klientů – dospělí a děti 12+. Okresy České Budějovice a Český Krumlov. Lidé zejména se schizofrenií a afektivními poruchami (deprese, bipolární porucha atd.) a jejich rodiny a blízcí.

Pomáháme klientům s hledáním a udržením bydlení, práce či školy, při jednání na úřadech, s lékařem. Děláme doprovody, psychickou a emoční podporu, sociální poradenství. Máme terénní psychiatrický tým pro předcházení dlouhodobým hospitalizacím, …

V Českých Budějovicích a Českém Krumlově provozujeme Sociálně terapeutické dílny – místa setkávání klientů a pracovní terapie

V Budějovicích zajišťujeme chráněné bydlení pro celkem 15 osob. Klienti zde získávají dovednosti potřebné k samostatnému bydlení.

Veronika, 22 let
Aktuálně se snažím studovat, věnovat se rodině a příteli. Je ale těžké stíhat tisíc plus jednu povinnost spolu s handicapem, který není vidět. Od 15 let jsem se potýkala s dost nepříjemnými stavy, které jsou teď naštěstí díky lékům pod kontrolou, a vlastně ani nepřichází.
Poprvé jsem se svěřila se příznaky bipolární poruchy tátovi, který má s toutéž nemocí vlastní zkušenost. Doporučil mi navštívit psycholožku. K dnešnímu dni jsem již šest let v péči psychiatričky a něco přes rok se scházím s konzultantkou Lenkou.
Lenka mi pomohla nejvíce. Až s ní mi došlo, že na to nejsem sama, že je více lidí se stejným problémem, že mám s kým o tom mluvit. Dříve jsem se svěřovala jen bloku a tužce. Dneska už vím, že mě přátelé a rodina vyslechnou, a to je ta největší pomoc.

Další: Projekt Bydlení jako první krok k sociálnímu začleňování (Housing first). Na středních školách interaktivní program Blázníš? No a! Prevence a destigmatizace duševního onemocnění pro mládež. Skupina blízcí – prostor pro sdílení, vzájemnou podporu. Komunikace s odbornou i laickou veřejností. Reforma psychiatrické péče. Akce a kampaně zaměřené na snižování předsudků.