Ohlédnutí za říjnovými Týdny obyčejného šílenství
Akce, které pořádá nevládní organizace FOKUS České Budějovice, odstartovala 6. 10. 2022 vernisáž výstavy fotografií a obrazů, jejichž autory jsou lidé se zkušeností s křehkostí duševního zdraví.
Smyslem Týdnů je podpora duševního zdraví, lidí s duševním onemocněním a snižování předsudků vůči nim. Patří do celorepublikové kampaně Týdny duševního zdraví.
Výstava měla název Z duše: fotografie a obrazy. Až do posledního října zde byla k vidění díla od fotografů Jany Vitkové Kocumové a Harryho a obrazy od Alice Kotounové, ATTARTE a Daniela Bechera (více o autorech na konci článku). Podívejte se na obrázky z vernisáže:
Děkujeme skvělé moderátorce Evě Kadlčákové z Českého rozhlasu České Budějovice a hlavním hostům besedy Janě, Evě, Romaně, Kateřině a Tomášovi. Ti nabídli posluchačům široké spektrum možností, jak hlasy vnímat, žít s nimi, jak jim rozumět. Foto z besedy zde:
Novinkou letošních Týdnů byla charitativní dražba, kterou spojil umělec Tomáš Burian s vernisáží své výstavy Keramika a sklo. Akce se konala 13. 10. v Galerii Burian, moderoval ji Luboš Voráček z Českého rozhlasu České Budějovice. Děkujeme všem, kdo koupí užitné keramiky a plastik podpořili dvě organizace, které se zaměřují na podporu lidí se zdravotním znevýhodněním. Jedná se o FOKUS Č. Budějovice a 1. sociální družstvo VLNA. Vlna funguje jako chráněná dílna, velkou část zaměstnanců tvoří lidé se zkušeností s duševním onemocněním. Na fotografiích a krátkých videích (níže je odkaz na playlist) můžete nahlédnout atmosféru celé akce:
Děkujeme za podporu a spolupráci na Týdnech obyčejného šílenství těmto subjektům:
Galerie Burian (galerie je v dlouhé vstupní chodbě, která vede do obchodu Víno Burian)
Český rozhlas České Budějovice
Tomáš Burian a další umělci
Autoři výstavy Z duše: fotografie a obrazy
Alice Kotounová (*2000)
Nyní bydlím v Českých Budějovicích s přítelem. Vystudovala jsem Obchodní akademii v Táboře. Po zkušenostech s duševní nemocí, kdy nešlo dělat téměř nic, jsem poté, když už něco šlo, začala až neobvyklé množství času trávit uměním. Tvorba mě baví už od dětství, maluji akvarelem, akrylem, občas i olejem. Také kreslím, píši poezii a hraji na klavír. Tvorba mi dává klid na duši a svobodu se vyjádřit. Inspirací je mi můj vnitřní svět a krása Země.
ATTARTE (*1982)
Vystudovala jsem střední výtvarnou školu v Písku. Mezi mé koníčky patří elektronická hudba, na kterou maluji většinou abstraktní obrazy. Dále četba, fotografie a fotografování. Zajímám se o minerály (kameny všeho druhu).
Daniel Becher (*1987)
Bydlím nedaleko Trhových Svinů. Vystudoval jsem Střední sklářskou školu v Třeboni, obor malíř skla.
Od dětských let jsem rád maloval. Talent jsem zdědil po svém dědovi, naučil mne kreslit grafitovou tužkou. Na škole jsem se vzdělával v základech malby a kreslení uhlem a akrylovými barvami. Kvůli zaměstnání mi pak nezbývalo mnoho času, opět víc malovat jsem začal v roce 2015. Olejovými barvami, převážně přírodu a architekturu. Od roku 2019 jsem se i více soustředil na květinová zátiší.
Malovaní je můj obrovský koníček, který mi obrátil život.
I nadále se vzdělávám, dívám se kolem sebe a přemýšlím, jak co namalovat. Absolvoval jsem kurzy malování v plenéru. V roce 2018 ve Strážovicích u Písku pod vedením doc. Milana Periče, akademického malíře AVU Praha. A v roce 2019 v Třeboni pod vedením dr. Věry Vejsové, akademické malířky.
Stále se mám co učit. Malovat budu až do konce.
Harry (*1984)
Jsem zapálený do fotografování, velice mě baví a naplňuje.
K tvorbě jsem nejprve několik měsíců používal mobilní telefon. Poté jsem si v prosinci 2021 pořídil k Vánocům zrcadlovku Nikon D5600. Od té doby se věnuji amatérskému focení.
Inspirací je mi kolegyně Jana Vitková (Kocumová), se kterou jsem se seznámil v organizaci FOKUS České Budějovice.
Jana Vitková (Kocumová) (*1991)
Mou duševní nemocí, která mě provází už 10 let, je paranoidní schizofrenie.
Pro mě mou nemocí život neskončil . . . pro mě tím život teprve začal.
Má nemoc propukla naplno o Vánocích 2011, to mi bylo 20 let. Po hospitalizaci jsem začala pracovat ve fotoateliéru. Po 2 letech jsem musela ze zdravotních důvodů práci ukončit. Nyní podnikám jako fotografka. Díky tomu mohu uzpůsobit pracovní režim mému aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Focení se věnuji stejně dlouho, jako jsem nemocná, takže 11 let. Letos jsem začala vyvolávat digitální bezzrcadlovkou nafocené fotografie tak trochu „netradiční“ klasickou cestou pomocí temné komory (zvětšovák, vývojka, přerušovač a ustalovač). Ukázkou tohoto procesu jsou fotografie ze série „Černá a Bílá Labuť“. Další ukázkou mé tvorby jsou fotografie ze série „Elementy Duše“, kdy každý „Element“ (fotografie) zastupuje jednu duševní nemoc.
Focení mě vrátilo zpět do života.