Připojujeme se k výzvám za důstojné životní podmínky
Jednota pro deinsticionalizaci (JDI), sdružující poskytovatele sociálních služeb a odborníky, vydala začátkem února 2020 tiskovou zprávu. Ve zprávě se kriticky vyjadřuje k plánům zřizovatele zařízení ve Vejprtech. Zde v lednu 2020 zemřelo při požáru osm lidí se zdravotním znevýhodněním. Zřizovatel chce po opravě vrátit klienty a poskytování služeb zpátky do vyhořelé budovy ve Vejprtech.
JDI vyzývá zřizovatele, aby prostředky na pomoc lidem přeživším tragédii využili na zajištění důstojného bydlení, služeb a podpory, které budou splňovat moderní požadavky. Celou zprávu přikládáme k tomuto článku.
Text zdůrazňuje potřebu individuálního přístupu k jednotlivým klientům, kritizuje přetrvávající tendence k umísťování lidí se zdravotním znevýhodněním do velkých ústavů s podmínkami, které znemožňují důstojný život. Zároveň poukazuje na požadavek naplňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, k jejímuž plnění se ČR svým podpisem zavázala.
Alternativou k ústavům jsou malé domácnosti v domech či bytech mimo velkokapacitní budovy. JDI zmiňuje ve zprávě Domov na Svobodě v Čížkovicích, Domov Všebořice, DOZP Medlešice. Svým působením podle JDI ukazují, že lidé s těžkým postižením mohou s vhodnou mírou podpory důstojně žít.
POHODA – společnost pro normální život lidí s postižením rozvíjí výše uvedený text JDI. Kritizuje jednání státu, který podporuje obnovy velkých služeb a tím de facto schvaluje, že lidé s postižením jsou stále odsouváni na okraj společnosti.
POHODA klade ve svém textu mnoho otázek. Mj. se ptá, jak je možné, že se společnost spokojila s konstatováním, že za tragédii mohou 3 konkrétní lidé se znevýhodněním.
„Pokud tito lidé byli označeni za jediné viníky, znamená to, že jsou schopni domyslet důsledky svého jednání a umí zacházet bezpečně vůči sobě i druhým se zapalovači a sirkami? Proč tedy pak byli umístěni v domově pro lidi se zdravotním postižením s vyšší mírou zajištěné péče a nevyužívali jiný typ služby (např. komunitní či terénní), který vede tyto lidi formou odpovídající asistenční podpory k větší samostatnosti, aktivnějšímu zapojení do péče o sebe sama a svůj životní prostor, vnímání větší zodpovědnosti za sebe i vůči okolí? Naopak, pokud tito lidé nebyli schopni vyhodnotit důsledky svého jednání a potřebují větší míru podpory a péče, měli ji zajištěnu? Odpovědnost se logicky přesouvá k zařízení, ve kterém žijí. Poskytovatel služby musí mít postupy, jak vyhodnotit rizikové situace a jak v nich postupovat.“
Celé vyjádření společnosti POHODA je také součástí tohoto článku.
„Připojujeme se k výzvám a kritikám, které jsou vyjádřeny v tiskové zprávě Jednoty pro deinstitucionalizaci a v navazujícím vyjádření POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením,“ potvrzuje Tomáš Trajer, odborný ředitel FOKUSu České Budějovice.
/vm/